Nejtvrdší slzy bohů - článek pro časopis Art and Antiques

Autor: Martin Cinolter pro Art and Antiques

Diamantový šperk je fenomén, kvůli kterému byli a stále jsou lidé schopni udělat cokoli. Zdobí koruny panovníků. Při lesku karátového diamantu nejedna žena podlehla slovům "Vezmeš si mě?" 

Historie

První zmínky o špercích máme už před 7500- 10000 lety kdy, na území dnešní Barmy a Indie zdobili obyvatelé nejen sebe, ale i zbraně nejrůznějšími drahokamy. Diamanty se začaly těžit zhruba před 1000 lety před n.l. V Indii se nalézaly diamanty prakticky ve všech barvách a dlouho bylo jejich nošení výhradně mužskou záležitostí. Barva kamene symbolizovala příslušnost k dané kastě. Na rozdíl od dnešní doby, si Indové naopak nejvíce cenili u diamantů vnitřní nečistotu. Jelikož věřili , že nečistota - inkluze, je zakletý duch v kameni a dává majiteli jeho moc. Staří Řekové byli přesvědčeni , že diamanty jsou slzy bohů, které dopadly na zem. Z Indie se diamantové šperky postupně rozšířily do celého světa.

Z počátku se diamanty pouze leštily, později došli Indové k poznání brousit plošky a techniku broušení neustále zdokonalovali. Brus vycházel nejprve z formy, v jaké se surový diamant nacházel v přírodě ,z tzv. osmistěnu. Tento způsob broušení, který prošel vývojem staletí, se začal zdokonalovat v Evropě. Zde začali diamantový osmistěn rozřezávat v půli tak, aby pak dva vzniklé, protilehlé jehlany vybrousili do tvaru drahokamů. Zásadní proměna při broušení kamenů vznikla překvapivě v Paříži, zde byl použit první nový brus, tzv. briliant. Nový brus se vyznačoval zejména vysokým třpytem a duhovými barvami.

Až do 18.století se všechny diamanty nacházely mezi pravými přítoky řeky Gangy, řekami Són a Kén. Na tomto území se nacházejí do dnešních dnů. Až po objevení Ameriky se diamantové zdroje začaly objevovat i mimo tato místa. V Brazílii dokonce vypukla diamantová válka o sekundární naleziště. Z tohoto naleziště pochází také dokonce diamant Varga (1342,32gr), nalezený v roce 1936. V jižní Africe byly diamanty nalezeny v roce 1876. O několik let později bylo nalezeno primární ložisko, tzv. sopečný sopouch s výplní modré diamantové horniny. Od té doby jsou diamantové doly v Jižní Africe zdrojem antverpských a jiných brusíren po celém světě. Ze jmenovaných dolů (také) pochází diamant Cullinan s hmotností 3025,75 ct, Exelsior 971,50 ct.

Nejslavnější diamant na světě Koh-i-nor (v překladu Hora Světa) byl nalezen v Indii zřejmě v okolí Golkondy. Předpokládá se, že byl nalezen ve 14.století a byl v držení vládnoucího rodu Malwarů. Během nadvlády Velkých Mughalů byl zasazen do oka božstva pavího trůnu. Po připojení Indie k Britskému společenství byl dán jako dar Anglické královně, která ho pro větší lesk nechala přebrousit. Ze stejného naleziště pochází diamant Orlov, který byl nalezen v roce 1860. Byl darován ruským knížetem G. Orlovem carevně Kateřině II, která ho nechala zasadit do náhrdelníku a byla s ním několikrát portrétována. Dne 28.8.2007 světové agentury ohlásily nález diamantu o velikosti grapefruitu, váze okolo 7000 karátu, což představuje hmotnost 1,4Kg!! Byl nalezen v JAR a je dosud ve zkoumání expertů. Předběhl tak již jmenovaný největší diamant Cullinan, nalezený v roce 1905 a vážící 612,2gr. Byl nalezen správcem dolu Premiér, panem Wellsem a dostal po něm jméno. Později Cullinan koupila transvaldská vláda a věnovala jej Edwardu VII. k jeho narozeninám. V amsterodamské brusírně z něj vybrousili celkem 105 briliantů. Největší byl pojmenován Cullinan I. a má sedmdesát čtyři faset a je zasazen do žezla anglického krále. Druhá největší část rozřezaného diamantu zdobí anglickou královskou korunu.

Za nejkrásnější, co do výbrusu se pokládá Regent žlutý (Pitt-či Milionář) po vybroušení o váze 140,50ct. Největším barevným diamantem je modrý diamant Hope, pochází z Indie a traduje se, že přinášel všem svým majitelům smůlu.

Diamanty, resp. brilianty, bývají ve špercích často doplňovány jinými drahými kameny. Jsou to hlavně safíry, rubíny a smaragdy, případně perly. Častým, velikým omylem je automatické označení barevného kamene ve starožitném šperku s diamanty za přírodní kámen. Pan Vernoj vynalezl syntézu již v roce 1868 a tato se v praxi začala masivně aplikovat od roku 1872-3. Většina šperků z konce 19. a počátku 20 st. je osázena barevnými syntetickými kameny povětšinou spinely. Na kráse to ovšem šperkům neubírá. Je nezbytné mít na paměti, že barevný syntetický kámen má stejné fyzikální vlastnosti jako jeho protějšek, kámen přírodní.

Diamanty se většinou vsazují do zlata nebo platiny, hlavně v období Art deca bylo dobrý zvykem vsazovat diamanty do platiny. Občas se setkáme i s diamanty vsazenými do stříbra, ale jde spíše o výjimky.

Na tomto místě je nutné udělat malou poznámku. Mnoho lidí si myslí, že diamant a briliant je rozdílný kámen. Dovoluji si uvést na pravou míru, briliant je též diamant, je to jen druh brusu diamantu, jako jsou princess cut, ascher cut, baqueta, trapézový brus atd. Briliant má přesné parametry 57 faset - plošek, rundistu popřípadě kaletu (dolní ploška ubrušující špičku briliantu).

Koupě šperku

Každý, kdo se rozhodne zakoupit diamantový šperk, ať už za účelem dárku či investice, by si měl uvědomit určité nástrahy. Při koupi diamantového šperku je nutné brát na zřetel potřebu hodnotit nejen váhu (nesprávně velikost drahokamu), ale i barvu, čistotu, proporce a brus. Těchto pět faktorů činí cenu kamene.

Největším nebezpečím pro zákazníka je tzv. mojzanit, který má tvrdost 9,5 a je specificky lehčí než diamant a je i pro velmi zkušeného gemologa velký problém poznat ho pouhým okem.

Závažným problémem se stává prodej kopií art decových šperků, která jsou nabízena masivně po aukčních síních a starožitnostech. V lepším případě se schovávají za slova Art deco šperk s brilianty moderního brusu. Oklamaný zákazník si pak koupí kopii mnohdy za cenu originálu. Na rozdíl od pravého šperku je šperk pouze odlitý do formy a málokdy se po detailním prozkoumání přibližuje kvalitou zpracování a většinou je osázen méně kvalitními brilianty, aby jeho cena nebyla přespříliš vysoká. Menším zlem je pak starý prsten, ze kterého se vyndaly syntetické drahokamy a byl nově osázen brilianty. I tak se ale nejedná o originál na rozdíl od pouze opravovaných šperků. Osobně zastávám názor, když už se prodávají kopie ve starožitnostech, je nutné na tento fakt zákazníka upozornit.

Starý brus člověk i s menšími zkušenostmi pozná poměrně snadno. Diamanty broušené před rokem 1937 mají povětšinou vyšší horní díl diamantu a malou tabulku (největší horní plošku, která je na vrcholu broušeného diamantu).

Moderní brus má velmi plochou horní část, kameny mají velkou horní tabulku a má-li správné proporce a barvu, vyznačuje se vysokým leskem.

Rozhodnete-li se pro nákup cennějšího kousku, je nejlepší vzít si s sebou odborníka a nebo si vyžádat kvalitní odborný posudek. Posudek je pak možno si ověřit u renomovaného odborníka.

Koupě briliantového šperku může být nejen krásným dárkem pro naši drahou polovičku, ale zároveň i dobře uloženými penězi. Historie tomu dala mnohokrát za pravdu. Při dobré nákupní ceně je možné šperk za čas prodat bez problému za cenu vyšší.

V době, kdy koruna stabilně posiluje proti dolaru a euru, stává se investice do briliantů - briliantových šperků více a více výhodnější investicí.

Dražší šperky mají častokrát cenu nového vozu, někdy i nemovitosti. Je to největší koncentrace hodnoty do nejmenší velikosti.

Nicméně je možné zakoupit i skromnější briliantové šperky vysoké kvality v nižších hodnotách, jako je třeba cena většího nákupu pro rodinu na víkend v oblíbeném supermarketu.

Diamantové šperky jsou po celá staletí provázena legendami a zajímavými propletenými osudy a jsou bezesporu králi mezi šperky. Jde nejen o kus historie, ale i trvalou hodnotu přetrvávající věky.

Martin Cinolter