Náramek vyrobený v etruském stylu cca v 70. letech 19. století. Šperk je tvořen kruhovými články odstupňovanými dle velikosti, v jejichž středu se nachází přírodní citríny o celkové váze 32,52 ct. Jednotlivé váhy citrínů jsou 7,83 ct, 5,17 ct, 4,99 ct, 2,64 ct, 2,47 ct, 2,17 ct, 2,65 ct, 2,62 ct a 1,98 ct. Materiálem je 14karátové žluté zlato označené ve Vídni rakousko-uherským puncem „liška“.
Délka náramku je přibližně 17 cm. Klasický jazýčkový uzávěr dobře drží a je doplněn bezpečnostním řetízkem.
Boom tzv. archeologických šperků nastal po postupném odkrývání hrobek z různých období antického Řecka a Říma, starověkého Egypta a Etrurie. Právě etruskými šperky inspirované klenoty nabyly obrovské popularity po roce 1836, kdy byla nalezena bohatá etruská hrobka „Regolini-Galassi“ z poloviny 7. století př.n.l., pojmenovaná podle svých objevitelů, generála V. Galassiho a kněze A. Regoliniho.
Etruské šperky uchvátily tehdejší společnost a podnítily mnoho klenotníků 19. století k vytvoření vlastních šperků inspirovaných etruskou civilizací. Z nich nejznámější byl Fortunato Pio Castellani, který měl přímo k nálezům z výše zmíněné hrobky přístup, a stejně jako další šperkaři začal do svých návrhů začleňovat 2000 let staré etruské techniky. Proslul zejména používáním filigránu a nápodoby jemné granulace.
