Příběh tajuplného prstenu
Láska může mít mnoho podob. Tu, kterou si v současnosti někteří z nás připomínají na den sv. Valentýna, ale i takovou, jejíž odkaz může přetrvávat věky.
Prsten je mocným symbolem, který prostupuje historií lidstva i krásnou literaturou. Může být vyjádřením lásky, oddanosti, přátelství, vzpomínek, ale i moci a společenského postavení. Zrovna tak může být čirou radostí z krásného umělecko-řemeslného předmětu či osobním nebo módním doplňkem.
Pojďme se podívat na příběh konkrétního prstenu, který se „znovuobjevil“ po více než 400 letech. Vše začalo průzkumem bájné rožmberské hrobky v klášteře ve Vyšším Brodě, ve které se mělo dle pověstí nacházet tzv. rožmberské zlato, poklad nebývalé hodnoty. Samotný průzkum probíhal při příležitosti různých stavebních oprav klášterního kostela. Byl uskutečněn bez otevření zazděného prostoru výhradně pomocí vrtů, sond a kamerové techniky. Žádný z nalezených artefaktů nebyl vyzdvihován, pouze pečlivě zdokumentován. První průzkum byl prováděn v roce 2009 a bylo potvrzeno, že jde o rožmberskou hrobku s uloženým cínovým sarkofágem posledního Rožmberka Petra Voka a dubovou rakví jeho manželky Kateřiny z Ludanic. Další průzkum proběhl v roce 2011 s výrazně lepší kamerovou technikou. A tehdy došlo k pozoruhodnému nálezu předmětu na víku Petrova sarkofágu – zlatého prstenu, který při předchozím průzkumu na daném místě prokazatelně nebyl. Na základě snímků prostoru a umístění zkáze podléhající rakve paní Kateřiny došli badatelé k závěru, že prsten sklouzl z ruky manželky Petra Voka a doputoval po víku sarkofágu do míst, kde jsou jeho ruce. Při následném vyhodnocování snímků a zápisů však docházelo k tomu, že popisy prstenu byly rozdílné a nebylo možné určit zcela jasně tvar jeho atypické korunky pro případnou výrobu makety. Další příležitost pro pokračování průzkumu se naskytla v roce 2021 a s pomocí nejnovější kamerové a skenovací techniky byla záhada částečně objasněna.
Jedná se o jednu ze dvou částí velmi zajímavého tzv. „giml“ prstenu. V angličtině gimmel ring z latinského gemellus = dvojče. V češtině je asi nejsprávnějším označením párový prsten. Tyto prsteny jsou důmyslně vyrobeny tak, že obě jejich části do sebe zapadají pomocí přesně definovaných styčných ploch a vytvoří pomocí jakéhosi „zámku“ jeden kompletní prsten. Vyjadřují lásku a manželství, partnerství. Jsou symbolem dvou osob jdoucích společně bok po boku životem. Prvně se objevují ve 13. století ve Francii, dále se vyskytují jako prsteny snubní hlavně v anglickém a německém prostředí přes období renesance až do 17. století. Dle dochovaných exponátů v evropských muzeích a sbírkách bývají nejčastěji zdobeny smaragdy, rubíny, případně granáty, chryzoprasy a emaily.
Teď se vrátíme k Petru Vokovi. Podle kronikáře Václava Březana byl poslednímu Rožmberkovi na jeho poslední cestu navlečen na levou ruku „prstýnek“. A osobní rodový pečetní prsten to nebyl, ten je uložen v trezoru třeboňského archivu. Má tedy pan Vok na své ruce druhou polovinu „giml“ prstenu? Nevíme … Objevení prstenu a jeho samovolný pohyb v uzavřeném prostoru nám umožňuje popustit uzdu naší fantazii a nálezy reálné doplnit o naše představy. Dává snad paní Kateřina více než 400 let po smrti najevo svou lásku a náklonnost panu Vokovi? Nebo je to projev emocí zcela odlišných? To necháme na představivosti a založení (romantik nebo realista?) každého z laskavých čtenářů / čtenářek.
Možná i tento krátce nastíněný příběh dávné historie a současného poznání vás může inspirovat k vytvoření příběhu vlastního, kde jednu z hlavních rolí bude hrát pozoruhodný prsten či jiný krásný šperk. Při hledání takového šperku vás rádi přivítáme v našem obchodě Antiques Cinolter.
Zdroj:
Rožmberská hrobka – příběh hledání, Jiří Šindelář a kolektiv
Rings, Diana Scarisbrick