Jan Autengruber - Akt u vodní hladiny

Olejomalba na plátně z let 1910–1915 zachycuje ženskou figuru sedící zády k divákovi u vodní hladiny, zasazenou do prostředí bujné vegetace. Kompozice je vystavěna pomocí barevných ploch a uvolněného rukopisu, typického pro postimpresionismus počátku 20. století. Pastózní způsob nanášení barvy s patrnou strukturou štětcových tahů zdůrazňuje světelnou atmosféru namísto detailní kresby. Barevnost je založena na harmonii zelených, okrových a tlumených fialových tónů.

Obraz je zarámován, nenese signaturu autora.

Jan Autengruber (1887–1920) patří k nejvýraznějším talentům českého malířství počátku 20. století. Rodák z Pacova studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole a následně na prestižní Akademii v Mnichově. Jeho umělecký projev formoval především dlouhodobý studijní pobyt v Itálii, díky němuž dosáhl mimořádné technické virtuozity. Autengruberova tvorba se vyznačuje širokým záběrem – od psychologicky hlubokých portrétů a figurálních kompozic (zejména aktů) až po dynamickou krajinomalbu. Přestože jeho slibně se rozvíjející kariéru předčasně ukončila španělská chřipka, na kterou v roce 1920 zemřel, zanechal po sobě dílo vysoké umělecké hodnoty, které je dnes zastoupeno v nejvýznamnějších institucích, včetně Národní galerie v Praze. Investice do jeho děl představuje sběratelsky i historicky cennou volbu.