Kapesní hodinky pro fajnšmekry a gentlemany
Autor: Martin Cinolter
Ženy se zdobí prsteny, náhrdelníky, tiárami, brožemi a dalšími šperky – to všichni víme a obdivujeme. Jaký šperk však býval tradičně doménou mužů? Ano, správně – hodinky. Ovšem již tomu tak dávno není a i na křehkých ženských zápěstích se skví obdivuhodné hodinářské práce. Kapesní hodinky byly, jsou a možná i budou vždy spíš mužskou záležitostí.
Kapesní hodinky zvané též cibule jsou tradičním pánským doplňkem i proto, že byly uzpůsobeny mužské garderobě. Hodinky se nosily v kapsičce vesty a jejich přítomnost naznačoval řetízek, na kterém byly připevněny. Už je to skoro 450 let, kdy poprvé začaly tikat v kapse jednoho švýcarského gentlemana.
S politováním však musím říct, že staletí jejich slávy a lesku jsou dávno pryč. S nástupem hodinek na řemínku se vytratilo cosi ze starosvětské elegance a tradice – víte, že hodinky byly velice často předávány z otce na syna a byly tím pádem nejen časomírou, ale i „rodinným stříbrem“?
Pokud bych vás měl dojmout silným příběhem, ve kterém hrají roli právě kapesní hodinky, tak poslouchejte: ruský obchodník s kožešinami Sinaj Kantor se vydal v roce 1912 se svou ženou Miriam na plavbu přes oceán. Když vám povím, že loď se jmenovala Titanic, asi nemusím naznačovat, jak plavba skončila. Sinaj Kantor zahynul, ale jeho žena přežila. Bylo poměrně náročné získat věci po jejím muži, ale nakonec se jí - včetně kapesních hodinek – vrátily. Stříbrné hodinky s ciferníkem z hebrejských číslic a obrázkem Mojžíše držícího desatero přikázání byly letos vydraženy v přepočtu za 1,3 miliónu korun.
Kapesní hodinky, jak už jsem naznačil, nejsou právě žhavým módním trendem. Pokud byste ovšem zavítali na dostihy v Ascotu či na setkání jakýchkoliv evropských aristokratů, jistě by se to tam kapesními hodinkami jen hemžilo. Těmi starožitnými, ale i novými modely známých hodinářských značek.
Kapesní starožitné hodinky mohou být i krásnou dekorací do interiéru, takže pokud vymýšlíte originální dárek nejen pro muže, pak kapesní hodinky jsou tím pravým esem v rukávu respektive v kapse. Zastavte se v našem antiku, kde se vám z výběru cibulí zatočí hlava a budete jedny z nich muset mít, i kdybyste měli od nás jít rovnou ke krejčímu si nechat užít vestičku.
Martin Cinolter
