Není karát jako karát
Karát – výraz, který si spojujeme s drahými kovy i kameny. Máme představu, že 18karátové zlato je „lepší“ než to 14karátové, ale ruku na srdce – víme vlastně, co to karáty jsou a co přesně určují?
Karát je jednotka označující ryzost drahého kovu, ale také hmotnost drahých kamenů či perel. Značí se zkratkou ct u váhové jednotky a kt u ryzosti. U jednoho šperku tak můžete narazit na obě zkratky karátu – např. prsten z bílého 14kt zlata s diamanty o celkové váze 1,71 ct.
Karáty, které rostou na stromech
Karát jako jednotka hmotnosti byl historicky odvozen z hmotnosti semene svatojánského chleba nebo také karobu. Tato semena, v arabštině nazývaná kharrub a v řečtině kerátion, se používala jako závaží – to proto, že jejich velikost i váha jsou velmi stálé, a ve Středomoří byla běžně dostupná.
Měřítkem ryzosti zlata se karát stal v pozdním římském období, kdy solidus, mince z ryzího zlata, vážila 24 semen (což bylo asi 4,5 gramu). Mince z ryzího zlata vážící stejně jako 24 semen rohovníku obecného pak měla váhu 24 karátů, a tak se ujalo označení 24karátového zlata jakožto zlata ryzího.
Karát jako jednotka ryzosti
Původní drahé kovy se získávaly „čistě z přírody“ – rýžováním nebo těžbou. Později se ale začaly upravovat – například kvůli barvě či tvrdosti. V tu dobu přišla na pořad dne potřeba ryzost dané slitiny definovat.
Dnes nejběžnější používané klenotnické slitiny mají ryzost 18 a 14 kt. Ryzí, tedy 24karátové zlato se užívá jako investiční. Důvodem je mimo jiné i to, že vysoká ryzost není vhodná pro své užitné vlastnosti – především je „vysokoryzostní“ zlato příliš měkké. Zajímavostí je, že v sousedním Německu se běžně setkáte se zlatem 9kt, naopak v arabských zemích šperk z méně než 18kt zlata téměř neuvidíte.
Tip: Chcete i vy investovat, ale nejste si jisti, jak na to? Rádi vám poradíme. Začněte třeba tímto naším článkem.
Karát jako hmotnost drahých kamenů
Rozdíl mezi karátem jakožto jednotkou ryzosti kovu a karátem jakožto jednotkou hmotnosti kamene poznáte podle zkratky, kterou u šperku uvidíte. Pro hmotnost kamene se užívá zkratka ct a vyjadřuje se vždy na 2 desetinná místa. Jeden karát rovná se jedné pětině gramu, což je 200 mg, a můžeme ho dále dělit po 100 bodech, kdy se každý bod rovná 0,01 ct.
U drahých kamenů váha souvisí s velikostí, cena kamene se ale odvíjí i od dalších aspektů, jako je čistota a barva, brus a tvar – a v současné době také to, jestli je kámen přírodní nebo syntetický. Pokud vás rozdíly mezi nimi zajímají, přečtěte si náš článek, kde jsme se tomuto tématu věnovali.
Ukryto v puncovní značce
Informaci o tom, jaké ryzosti je kov, z něhož je váš šperk vyroben, najdete v puncovní značce. Ta má za cíl informovat nás nejen o ryzosti, ale také o původu daného zboží a o tom, že byl šperk zkontrolován odborným úřadem.
Další označení, se kterým se u drahých kovů můžete setkat, jsou tisícinné poměry, tedy např. 24kt zlato = Au 999/1000, 14kt = Au 585/1000 nebo zlato 18kt = 750/1000. Ryzostní značka může vypadat např. tak, že u 14kt zlata najdete značku 585, u 18kt 750 a u ryzího, tedy 24kt, 999. I o puncovních značkách jsme se rozepsali v článku. Přečtěte si ho, znalost puncovních značek Vám může ulehčit rozhodování při nákupu.
Karát jakožto oficiální jednotka měření pro drahé kameny byl schválen až v roce 1907, nepatří však do soustavy SI. U drahých kamenů, které jsou již zasazené ve šperku, je těžké určit jejich přesnou váhu. Z tohoto důvodu je nutno počítat s možnou minimální odchylkou váhy, popřípadě barvy, jelikož barva kovu ovlivňuje barvu drahokamu. Nedoporučujeme proto kupovat či prodávat starožitné – ale vlastně jakékoli – šperky „přes inzerci na internetu“, tam, kde prodávající nenese odpovědnost za nabízené zboží. Hodnota šperku musí být vždy potvrzena odborníky nebo úřadem, jinak hrozí, že budete jako kupec i jako prodejce oklamáni.
Koupě šperku u nás v Antiques Cinolter je jistotou, na kterou se můžete spolehnout.