Ozdobte se přírodními materiály
Než lidé začali tvořit šperky z kovů, využívali ke zdobení převážně přírodní materiály. Z těch, které se dochovaly, můžeme zmínit například přes 100 tis. let staré opracované mušle. Později se začaly k dozdobení šperků používat drahé kameny, obliba přírodních materiálů ale nemizela. Velmi ceněné byly perly, korály nebo jantar, ty se ostatně hojně užívají dodnes. Pojďme si společně projít přírodniny, které ve špercích najdeme.
Kosti, zuby a rohovina
Kostěné šperky byly pravděpodobně jedny z prvních, které vůbec lidé vytvářeli. Kostí bylo všude dost, byly relativně měkké a snadno opracovatelné, takže výroba kostěných předmětů nebyla příliš náročná. U nás v Antiques Cinolter sice šperk zdobený kostí (v tuto chvíli) nenajdete, máme ale úžasnou sbírku sošek kostlivců a lebek z leštěných kostí. Pro milovníky mexického svátku Día de los Muertos jako stvořené.
Z parůžků se vyráběly brože, knoflíky a přívěsky. Jeleních shozů bylo v minulosti velké množství – pro srovnání i dnes ročně zvěř shodí kolem 200 kg paroží.
Grandle nebo také kelce jsou jelení nebo srnčí horní špičáky, kterými se už od starověku zdobily šperky a další lovecké trofeje. Velmi oblíbené jsou šperky zdobené grandlemi mezi myslivci. Pro výrobu šperků jsou nejvhodnější špičáky ze starších zvířat, které jsou tmavé či pálené, pravidelně obrušované.
Často jsou šperky s grandlemi zdobené plastickými dubovými lístečky a zelenými drahokamy. Jejich obliba byla největší od 19. století do 1. třetiny 20. století, ty nejkrásnější proto najdete právě v antiku.
Perly
Stačí, aby do schránky perlorodky, perlotvorky nebo mořské ústřice vniklo cizí těleso – zrnko písku či jiná nečistota, a spustí se obranná reakce. Díky ní začne tvor produkovat perleťovou hmotu, která cizí těleso obalí. Než se však z nečistoty stane perla, trvá to nejméně rok.
Perly lze získat jak z mlžů žijících ve slaných, tak ve sladkých vodách. Perly sladkovodní jsou oproti mořským menší, a byly hojně využívané pro zdobení starožitných šperků. Ačkoli když se řekne perla, představíme si dokonalou kuličku bílé barvy, barevná škála perel je široká: od růžových až po černé. Většina přírodních perel je nepravidelného tvaru. Dokonale kulaté a hladké perly pochází většinou z chovů, kde je cizí těleso do schránky vloženo uměle – ty jsou nazývány perlami kultivovanými. Mezi nejvzácnější, nejkvalitnější a také nejoblíbenější patří perly akoya původem z jižního Japonska. Tajemství jejich kultivace objevil Kokichi Mikimoto už na konci 19. století.
Korály
Tvrdé vnější schránky některých druhů korálů byly už od pravěku využívány ve šperkařství – věřilo se, že se jedná o dar bohů, který svého nositele chrání před všemi nepříznivými vlivy. Díky krásnému zbarvení v různých odstínech červené se z korálů vyráběly náhrdelníky, náramky, prsteny i náušnice. V současné době je těžba korálů z hlediska etiky a životního prostředí považovaná za spornou. S ochranou přírody a vzácných korálů nelze nesouhlasit, pokud se tedy chcete zdobit jejich krásou, možností je pořídit korálový šperk starožitný.
Jantar
Přestože není v pravém slova smyslu kámen, řadí se mezi minerály. Nejčastěji ho najdeme medově žlutý, vyskytuje se však v dalších osmi barevných variantách (oranžové, červené, bílé, hnědé, vzácné modrozelené, černé nebo mechové). V jantaru můžeme nalézt uchovaný hmyz, části rostlin, ale i mnohem větších poslů minulosti – od ještěrek přes ptáky až po části dinosaurů. Díky tomu mají jantary nejen estetický, ale i paleontologický význam.
O jantaru, přezdívaném též „zlato severu“, jsme v minulosti připravili samostatný článek, který určitě stojí za přečtení.
Slonovina
Používala se už ve starší době kamenné, především k výrobě šperků a ozdobných předmětů. Oblibu si zachovala dlouhá staletí, kromě šperků se z ní vyráběly i figurky, knoflíky, kulečníkové koule či povrch klaviatur.
Od 19. ledna 2022 se v EU zpřísnily podmínky pro mezinárodní i vnitrounijní obchod se slonovinou, a nyní je už zcela zakázán i obchod se slonovinou starší. Dříve měly ze zákazu výjimku starožitnosti zpracované před rokem 1947, ta dnes už ale neplatí a dovoz i zpětný vývoz je pozastaven. Jednotlivá pravidla v případě zájmu můžete nalézt v zákoně, obecně ale platí, že obchod se slonovinou, a to i v podobě starožitnosti, je již zcela zakázán.
Želvovina
Medově zbarvená, tmavočervenými či hnědými skvrnami posetá želvovina se získávala z horního krunýře mořské želvy karety pravé. Dobře se zpracovávala a leštila, a tak byla oblíbená pro vykládání nábytku, zdobení drobných předmětů jako jsou skříňky, tabatěrky, pudřenky nebo jiná pouzdra, ale i k výrobě brýlových obroučků, spon či hřebenů. Dnes je obchod s želvovinou zakázán, kareta je chráněna Washingtonskou úmluvou.
Pod ochranou CITIES
Pod zkratkou CITIES (dle anglického názvu Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora) se skrývá Washingtonská úmluva. Tato Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin se stará o celosvětovou kontrolu obchodu nejen se slonovinou či želvovinou. Smlouva začala platit v červenci roku 1975, a dnes je jejím signatářem skoro 200 zemí (Česká republika od 28. května 1992 ještě jako Československo).
Etický kodex Antiques Cinolter
Starožitnosti jsou „sondou do historie“, a tak je třeba na ně pohlížet v souvislostech doby, techniky a tradice, ve které byl daný předmět vytvořen. Proto bychom na závěr rádi poznamenali, že souhlasíme s tím, že přírodu je třeba bezpodmínečně chránit, a tak v našem obchodě nikdy nenabízíme moderní předměty, jejichž výroba by šla proti jakýmkoli etickým kodexům.