Máte i vy doma poklady?
Možná i vy máte doma, na chalupě, nebo třeba u prarodičů takové poklady, které čekají na to, až je z půdy snesete, oprášíte a zjistíte jejich hodnotu. Pokud tápete, jak s nimi naložit, máme pro vás dobrou zprávu: Oblíbený televizní pořad Poklad z půdy se vrací na televizní obrazovky s novými díly, které vám mohou pomoci zjistit, jestli má předmět historický, umělecký a samozřejmě i finanční význam.
Odborníci v pražské Maiselově ulici
Fotografie v žádném případě nestačí
Stejně jako v pořadu, i mimo kamery je nutné, aby předmět mohl odborník prohlédnout na vlastní oči. U porcelánu a skla se hodnotí především stav opotřebení a případná výrobní značení. Přesné ohledání je nutné provést i u ostatních předmětů užitého a výtvarného umění.
Když kámen není kamenem, Verneuilova syntéza byla objevena už koncem 19. století
Že jen popis, fotografie nebo video opravdu k posouzení hodnoty především šperku nestačí, můžeme uvést příkladem situace (se kterou se v Antiques Cinolter často setkáváme), kdy je v rodině tradován popis šperku, který je ale jiný, než jaká je skutečnost. Nejčastější je záměna kamenů, a to jak přírodní za syntetické, tak i za sklo. U prstenů z období první republiky se často mylně předpokládalo, že jsou zdobeny přírodními akvamaríny, ve skutečnosti se jedná o syntetické modré spinely. Hodnota šperku se tak rázem změní, neboť ceny přírodních kamenů jsou v současné době výrazně vyšší než ceny kamenů syntetických.
Ještě větší rozčarování pak může nastat, když vám odborník sdělí, že kámen ve skutečnosti vůbec není kámen – a to ani syntetický –, ale obyčejné sklo. Tyto situace bohužel nejsou vůbec výjimečné. V minulosti totiž naši předkové mnohdy přicházeli o významné části majetků, a tak řešili, jak situaci ekonomicky zvládnout, a přitom neztratit glanc. Řešením bývalo často právě vyjmutí drahého kamene a jeho prodej. Šperk byl pak „ozdoben“ sklem. Stále vypadal pěkně a hodnotně, a skleněný „kámen“ se od skutečného na první pohled nelišil. Cena šperku už ale byla minimální. A protože se o tomto kroku většinou taktně mlčelo, šperk zdobený sklem se pak předával z generace na generaci jako velmi hodnotná starožitnost.