Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies

Svatováclavská koruna

Posted on: 28.09.2021
Máme tu 28. září, státní svátek a den, kdy si připomínáme ochránce zemí Koruny české sv. Václava. Pojďme si společně prohlédnout drahé kameny, které zdobí Svatováclavskou korunu, nejvzácnější a nejznámější předmět z pozoruhodného souboru českých korunovačních klenotů. 

Korunu nechal zhotovit Karel IV., král český a císař římský. V osobě tohoto velkého panovníka se spojila moc, tradice a državy starobylého rodu Přemyslovců s dravostí i vynikajícími diplomatickými schopnostmi rodu Lucemburků. Karel nechal novou korunu zhotovit ještě za života svého otce Jana Lucemburského, a byl jí také jako první 2. září 1347 korunován. Koruna jako symbol však nepatří do osobního vlastnictví panovníka či jeho rodu, ale patří právě sv. Václavovi, přemyslovskému knížeti a patronu zemí Království českého. Sv. Václav korunu panovníkům symbolicky pouze propůjčuje po dobu jejich vlády. České korunovační klenoty jsou chráněny řadou opatření a nařízení vycházejících již od samotného Karla IV., a dokonce i bulou papeže Klimenta VI. z roku 1346. Zajímavý je i vznik tzv. ochranné legendy, která je asi spíše novodobá a plně se projevila během druhé světové války.
 
Tolik úvodem, a nyní se již podíváme na klenot samotný a jeho jednotlivé části.
 
Koruna má výšku i šířku 19 cm, váží 2358,3 gramu, je zhotovena ze zlata o ryzosti 21 až 22 karátů, a zdobí ji 96 drahých kamenů a 20 perel. Čelenka se skládá ze čtyř částí, ze kterých vybíhají čtyři lilie. Zlatá leštěná plocha je osazena množstvím vzácných kamenů s vyváženou barevnou kompozicí, jejichž nádhera vyniká díky působivému uchycení do kalichovitých osazen. Drahokamy jako by se kolem koruny vznášely, a jejich třpyt je umocněn odrazem v lesku koruny.

 
Součástí vznešeného, monumentálně působícího zlatnického díla je mnoho prvků s podstatně delší historií, než má koruna samotná. Například na vrcholu koruny je ve zlatém křížku zasazena vzácná safírová kamej byzantského původu, vytvořená v sedmém století našeho letopočtu. Ještě starší jsou archaicky broušené a vrtané safíry pocházející z Cejlonu. Některé z nich patří k nejstarším na světě, a prodělaly opravdu dlouhou pouť historií – před dávnými časy byly navlečeny na šňůru a nepochybně se skvěly na dalších špercích, než se staly ozdobou Svatováclavské koruny. Pozoruhodná je rovněž výzdoba spojovacích pásků, křížících se nad korunou, takzvaných kamár. Na ně byly použity části zlatého opasku Blanky z Valois, který dostala u příležitosti sňatku s Karlem IV. od francouzského krále Karla IV. Sličného, svého bratrance.
Čelní stranu Svatováclavské koruny zdobí sedm kamenů – safír, rubelit a pět spinelů. Nejvýraznějším je odvážně uchycený středový rubelit, leštěný přírodní valoun nepravidelného tvaru. Čelence dominuje obrovský safír, největší kámen na koruně, podélně provrtaný, což dokazuje jeho starší využití. Horní list lilie zdobí spinel srdčitého tvaru, nejkrásnější vínově červený kámen jasné a zářivé barevnosti, který má naprosto jedinečnou klenotnickou hodnotu.



Zadní stranu koruny zdobí největší počet kamenů. Jsou to červené, malinové a růžové spinely. Výjimku tvoří obrovský chrpově modrý safír ve spodní řadě kamenů uprostřed čelenky. Jde o velmi pěkně vyhlazený přírodní valoun. Je čtyřikrát křížově provrtán, z čehož lze usuzovat, že byl původně připevněn jako ozdoba k jinému předmětu, snad k pochvě meče nebo kovové čelence.
 
Pravá a levá část koruny, tvořící modrou osu, je osazena shodně dvakráte sedmi modrými kameny, převážně safíry a jedním akvamarínem, a dvakráte jedním červeným spinelem.
Kamáry – pásky spojující korunu, jsou osazeny smaragdy, spinely a perlami. Perly rovněž zdobí vrcholky středních listů všech čtyř lilií. Na vrcholu koruny je kříž, zdobený již zmiňovanou safírovou kamejí. Údajně zde uložený trn z Kristovy trnové koruny však při posledním odborném ohledání nalezen nebyl. Zlatý kříž se skládá ze čtyř dílů spojených závlačkami, z nichž každá je zakončena spinelem.
 
Zmiňme se ještě jmenovitě o nejvýraznějším kamenu koruny rubelitu na přední části koruny, který má rozměry 39,5 × 36,5 × 24 mm a do devadesátých let 20. století byl mylně považován za rubín. Toto nové zjištění nic neubírá na jeho naprosté jedinečnosti a kráse, která vyniká díky atypickému uchycení pouze třemi drápy. Tento magický kámen vyniká hvězdičkovými odlesky a bohatou vnitřní strukturou leštěného přírodního valounu.
Na tomto místě je rovněž třeba podotknout, že ve středověku byla většina červených drahokamů považována za rubín. Až teprve technický pokrok posledních desetiletí umožňuje soudobým gemologům určit jednotlivé druhy drahých kamenů zcela přesným, zároveň však i nedestruujícím způsobem.

 


Častým námětem debat je i symbolika Svatováclavské koruny a vysoce komponované použití drahokamů. Karel IV., proslulý svou promyšlenou koncepcí vlády a budovatelských počinů, jistě zamýšlel korunu jako svorník idejí, činů a víry panovníka. Rovněž lze předpokládat, že koruna symbolizuje křesťanskou víru v sestoupení Nebeského Jeruzaléma na zem. Ztvárnění koruny s vyváženou kompozicí muselo mít hluboký význam. Cesta k nahlédnutí do tajemství její symboliky spočívá v pečlivém pozorování proporcí díla, jeho barevných a vizuálních zvláštností, a zejména pak v orientaci ve středověkých naukách a estetických filosofiích. Není však sporu o tom, že Svatováclavská koruna – koruna českých králů, dílo řemeslně i ideově dokonalé, řadu symbolických poselství chová, byť v dnešním světě jen matně tušených.
 
Pro nás, kteří máme rádi starožitné šperky a drahé kameny, je jistě povzbudivé zjištění, že i v dobách dávno minulých se k tvorbě nového významného klenotu používaly starší vzácné drahokamy a části šperkových ozdob, které byly po nějaký čas shromažďovány, aby posléze daly vzniknout novému fascinujícímu dílu.
 
 
Zdroj: Publikace a CD ROM České korunovační klenoty, Andrej Šumbera, Edu Art 2009.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Zajímavosti

Sociální sítě