Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies

Přírodní, nebo syntetické kameny? Vybírejte srdcem i rozumem

Posted on: 21.02.2021
Možná máte i vy v sametové krabičce uložený starožitný šperk, zdobený nádherným starobrusným diamantem. Určitě vůbec nepochybujete o tom, že by drahý kámen nebyl drahým kamenem. Možná je ale opak pravdou. Pouhým okem rozdíl mezi přírodním a umělým kamenem nepoznáte. Často nepoznáte ani rozdíl mezi kamenem a sklem. Někdy může být rozpoznání náročné i pro profesionála. Pojďme se společně podívat na mnohá tajemství, která skrývají nejen starožitné šperky zdobené (snad) drahými kameny.
 

V oné sametové krabičce máte pečlivě uložený šperk, který vaše babička dostala od své babičky. Jste okouzleni krásnou starou prací i kamenem starého brusu. Chtěli byste znát jeho hodnotu, a tak šperk zanesete k odborníkovi. Máte představu o ceně, která jistě není malá – vždyť se jedná o opravdu starý kousek! Jaké je pak ale vaše rozčarování, když vám odborník sdělí, že kámen ve skutečnosti vůbec není kámen, ale obyčejné sklo…
 
 
Když šperk „zdobí“ sklo
Tahle situace není vůbec výjimečná. V minulosti naši předkové mnohdy přicházeli o významné části majetků. Jak ekonomicky situaci zvládnout, a přitom neztratit glanc? Řešením bývalo často právě vyjmutí drahého kamene a jeho prodej. Šperk byl pak „ozdoben“ sklem. Stále vypadal pěkně a hodnotně, a skleněný „kámen“ se od skutečného na první pohled nelišil. Cena šperku už ale byla minimální. A protože se o tomto kroku většinou taktně mlčelo, šperk zdobený sklem se pak předával z generace na generaci jako velmi hodnotná starožitnost…
 
 


Triky staré jako lidstvo samo
Sklo ale nebylo jediné, čím bylo možné šperky výměnou za drahé kameny zdobit. Sklo totiž bylo křehké a zranitelné, snadno se rozbilo i poškrábalo. První pokusy o výrobu syntetických kamenů tak probíhaly už v 1. pol. 19. století. V roce 1837 vyrobil francouzský chemik Marc Antoine Gaudin umělý rubín. Až o mnoho let později, roku 1891, vyřešil syntézu taktéž francouzský chemik Auguste Victor Louis Verneuil. Postup byl pak zveřejněn až v roce 1902 a první syntetický safír byl oficiálně patentován roku 1911. Z toho vyplývá, že v oběhu je množství syntetických kamenů, které mohou být i poměrně staré.
 
 
 
TIP
Máte i vy doma takový šperk? Můžeme vám pomoci vrátit mu původní lesk. Disponujeme úžasným množstvím překrásných drahých kamenů nejrůznějších, i velmi starých brusů.
 
 
 
Přírodní vs. syntetické – jak to tedy je?
 
Přírodní kameny byly vytěženy v přírodě, a vznikly výhradně přírodní cestou, dlouhým a náročným geologickým procesem. Právě proto jsou naprosto jedinečné, a tak cenné. Pokud by se vám ale do ruky dostal právě vytěžený drahý kámen, možná byste jej ani nerozpoznali. Proto je třeba ho upravit. Není nic krásnějšího, než když se ze surového drahého kamene vybrousí třpytivý skvost.
 

Syntetické kameny se chemicky, opticky i fyzikálně od přírodních prakticky neliší – a to včetně tvrdosti a indexu lomu. Rozdíl je v tom, že byly vyrobeny, a to buď Verneuilovou metodou (tzv. postupnou krystalizací), anebo Czochralskiho metodou, tedy rozpouštěním nebo jinými laboratorními metodami.



Ekologie na prvním místě – nebo ne?
Nenajdeme tak u nich prakticky žádné vady – kromě jediné: jsou umělé. To ale mnoha lidem nevadí – vždyť vypadají nádherně, chemické a fyzikální vlastnosti jsou stejné jako u přírodních kamenů, stojí výrazně méně peněz, a navíc na rozdíl od těžby nezatěžují životní prostředí. Pokud vás tedy k výběru uměle vyrobeného kamene vede vaše ekologická duše, zpozorněte. Při výrobě 1 karátu syntetického diamantu v Číně za použití CVD metody (o té se více dočtete níže), je uhlíková stopa o 40 % vyšší než u diamantu přírodního. Způsobeno je to tím, že k jejich výrobě je zapotřebí obrovská spotřeba elektrické energie generovaná fosilními palivy.
 
 


Tajemné zkratky LGD, CVD a HPHT
Za všemi se skrývá metoda výroby umělých diamantů. LGD jsou diamanty vyrobené laboratorně, procesem trvajícím přibližně dva až tři týdny. V současné době se používají dvě metody výroby LGD diamantů – HPHT (tedy High Pressure, High Temperature – vysoký tlak a vysoká teplota), a CVD (Chemical Vapor Deposition – chemická depozice plynné fáze).
 
 
Když je otázka věku a původu na místě
Pokud jsou tedy laboratorně vyrobené kameny dokonalé, jak je možné rozeznat je od přírodních? Někdy to může být skutečný oříšek – jeden příklad za všechny: Naše Národní muzeum se pyšnilo překrásným kašmírským safírem o udávané ryzosti 19 karátů v hodnotě několika desítek milionů korun. Jaké pak bylo překvapení, když se zjistilo, že není přírodní, ale laboratorně vytvořený…
Je to právě proces výroby, který zanechává stopy. Ty jde pomocí speciálních přístrojů detekovat.
Tyto přístroje jsou však velmi málo rozšířené, u nás v České republice jich najdete jen co byste na prstech jedné ruky spočítali. O to větší radost máme z toho, že už brzy bude i Antiques Cinolter patřit mezi hrdé majitele tohoto přístroje. Díky němu bude možné během pár desítek vteřin rozpoznat, o jaký kámen se jedná.
 
 
Umělé vs. přírodní kameny z pohledu investice
Pokud kromě krásy pořizujete drahé kameny také s ohledem na investici, pak jistě nebudou uvnitř vašeho trezoru ty laboratorně vytvořené. Ty zkrátka nikdy pravou ekonomickou hodnotu přírodních kamenů nenahradí. Přírodní kameny nikdy neztrácí na hodnotě, zhodnocuje je čas a jejich investiční hodnota je dlouhodobá. Hodnota laboratorně vytvořených kamenů oproti tomu za posledních pár let klesla o celých 60 %.
Seriózní prodejce vám vždy řekne, o jaký kámen se jedná, a pokud máte pochybnosti, je na místě si nechat hodnoty ověřit. Jsme rádi, že tuto službu budeme moci už brzy poskytovat i u nás v Antiques Cinolter.
 

Zajímavosti

Sociální sítě