Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies

Sklářství: Řemeslo, které vytváří umělecká díla

Posted on: 9.02.2021

Nadýchané ozdobné předměty z jemného skla, skrz ně se láme světlo slunečních paprsků. Soustředěná práce během přesného foukání a broušení sklenic, karaf i váz. To je sklářské řemeslo, v kterém čeští skláři vynikají už stovky let, a které pozvedli na umění.  Sklo českého původu má nejen svou bohatou historii, ale těší se i velké společenské oblibě. Ve světě má české sklo zkrátka zvuk.

 

 

Na počátku bylo sklo

 

Historicky nejstarší nález skleněných výrobků pochází z Egypta. Výrobky se sklovitou vrstvou – dnes známé jako skelné glazování – se brzy rozšířily do celého světa. Přes Mezopotámii do Indie a později i do Evropy. Znalost a současně i nové techniky výroby skleněných předmětů neustále rostly, ale skutečný zlom přišel až vynálezem sklářské píšťaly. Práce s ní umožnila výrobu dutého foukaného skla, kterým se mohla pyšnit Římská říše. Sklářské řemeslo se začalo výrazně rozvíjet až od 13. století, od kdy se také datují dějiny českého skla.

 
 

Zázrak zvaný křišťál

 

Renesance byla dobou svěžesti, touhy po vzdělání a rozkvětu kultury; výrazně se dařilo i obchodu, a to zapříčinilo i rozvoj českého sklářství. Do naší země byli často zváni zkušení skláři ze Saska, kteří nabyté zkušenosti odkrývali svým českým bratrům. Tak vznikaly nové věhlasné rody sklářů, kdy se řemeslo stávalo rodinným dědictvím.

Během vlády císaře Rudolfa II. se stal výraznou osobností rytec Caspar Lehmann, který svým uměním položil základy české tradice – rytí do skla. Důsledkem třicetileté války bylo lehké pozastavené rozvoje, s nástupem baroka ale došlo k výraznému řemeslnému posunu. S příchodem nového směru se českým sklářům podařilo vyrobit dokonale čiré sklo, které si pro svou bezchybnost vysloužilo název, pod kterým ho známe dodnes: český křišťál, který si brzy získal celosvětový věhlas.

 


 

Řemeslo jako dědictví

 

Českému sklářskému řemeslu se dařilo tak významně, že měli čeští skláři počátkem 18. století přesah i nad dosavadními matadory sklářského řemesla – Benátčany. Absolutního vrcholu slávy pak český křišťál dosáhl za dob baroka, kdy ovládl segment trhu s luxusním nápojovým sklem. Jeden z důvodů je i ten, že český křišťál má ideální vlastnosti k broušení a rytí. Největší oblibě se těšily dvojstěnné číšky, pozadu však nezůstávaly ani zrcadla či lustry, které byly vždy znakem luxusu. Doba secesní dala opět vyniknout šikovným českým rukám, které svůj otisk zanechali ve značkách jako je Moser, Riedelovy sklárny nebo vyhlášené sklo z Harrachova.

 

České sklo ve 20. století

 

Neúprosný tok dějin velmi výrazně ovlivňoval i české sklářství. Světové války a změna režimu významně postihly sklářský průmysl a vedly ho spíše k jeho útlumu. Po nastolení komunistického režimu byly české sklárny zestátněny, a vývoz byl sjednocen pod značkou Skloexport. Sklo bylo i za dob komunismu vnímáno jako vhodné vývozní zboží, a tak jeho výroba byla komunisty stále podporována. Trend však směřoval k automatizaci a odborná ruční práce upadala.

V 90. letech poptávka po dekorativním a luxusním sklu opět vzrostla, a tuzemské sklo se tak opět vrátilo do popředí sklářského průmyslu. Významnou část trhu českých skláren pokrývá výroba bižuterie, která je známá po celém světě.

Pořídit si tedy český výrobek ze skla je nejen prestižní záležitostí, ale i podporou kontinuity kvalitního a nadčasového luxusu prověřeného staletími.

 

České sklo platí za celosvětovou jedničku již řadu století.

 

Zajímavosti

Sociální sítě