Biedermeier – užité umění a rodina na prvním místě

Posted on: 23.11.2020

Dnes se podíváme zpět do minulosti do německy mluvících zemí první poloviny 19. století, konkrétně do let 1815–1848. Do období, kdy si lidé mohli oddechnout, že napoleonské války jsou u konce, kdyby po nich ale nepřišlo tvrdé období nesvobodného metternichovského absolutismu. Jak si tyto těžké časy měšťané zpříjemňovali? Zdobili interiéry svých domů porcelánem, polstrovaným nábytkem, portréty a zátišími, nosili masivní, ale lehké šperky, ve kterých byla často schovaná nějaká ta drobnost jako vzpomínka nebo památka. Poslouchali sladkou a líbivou hudbu a do divadel chodili na agitační a národně zaměřené hry. Pojďme se společně vrátit do období, kterému dnes říkáme biedermeier.

 

Idyla rodinného krbu

Po dlouhém období krutých a krvavých napoleonských válek (1803–1815) se obyvatelé zdevastovaného venkova v tehdejších německy mluvících zemích ve velkém stěhovali do měst, od kterých si slibovali lepší živobytí a hlavně větší bezpečí. Tuto velkou změnu dělala většinou celá široká rodina, a tak se právě ta jakožto společenská jednotka stala hlavním prvkem své doby. Politikou unavení lidé se stahovali k rodinnému krbu, společnými znaky byl poklid, pohoda a stabilita. Muzicírovali, psali do zájmových nedělníků, vyšívali nebo malovali, a to jak v malém rodinném kruhu, tak i v rámci zájmových spolků.

Své příbytky vybavovali funkčním nábytkem, porcelánem a vázami, což si mohla díky rozvoji tovární výroby dovolit i méně movitá vrstva obyvatel. Jednoduchost a elegance – to byla nosná myšlenka stylu biedermeier.

 

 

Jaký je vlastně význam slova biedermeier?

Poprvé byl název biedermeier použit v roce 1848 v mnichovském časopise Fliegende Blätter (česky Létající stránky) – do té doby se období říkalo „měšťanský empír“. Název biedermeier použil německý spisovatel Joseph Victor von Scheffel, který psal humorné básničky o pánech Biedermannovi a Bummelmayerovi. Z těchto dvou vymyšlených postav dal následně dohromady pouze jednu – Gottlieba Biedermeiera, o němž psal humorné básničky. Pro porozumění celému konceptu dodáváme, že slovo bieder znamená „počestný, poctivý, dobrý občan, ale zároveň také člověk konzervativní, naivní, trochu hloupý a maloměšťácký“. A Meier je pak příjmení, které má v německy mluvících zemích „každý druhý“ – asi jako náš Novák. Jméno Gottlieb Biedermeier je pak tedy v překladu něco jako „Bohumil Počestnovák“. Spojením těchto slov a vznikem postavy s právě tímto jménem chtěl von Scheffel karikovat jednoduchost a maloměšťáckost většiny obyvatel, kteří často přišli z venkova a nechtěli se zkrátka zajímat o nic víc než o to, co se jich bezprostředně týkalo.

 

 

Krása spočívá v jednoduchosti

Protože právě rodina a domácnost byla na prvním místě, styl biedermeier je typický pro užité umění. Přenosné servírovací stolky, vitríny, předchůdci dnešních sedacích souprav, slavné židle z ohýbaného dřeva tzn. „thonetky“, ale i skleněné či porcelánové soupravy, dózičky, sklenice, číše, karafy, pohárky, nebo vázy plnily jak dekorativní, tak praktickou funkci.

Šperky vyrobené v druhé polovině 19. století byly velké, pompézní a robustní, ale také funkční. Právě proto byly často duté (a tím i lehké), aby se do nich daly vložit drobnosti jako vzpomínky – ať už obrázky, nebo pramínky vlasů nebo jiné památky.

Mezi používané techniky patřilo gilošování (jemná čárová dekorativní, často ornamentální rytina), filigrán (droboučké linie, kresby nebo kudrlinky) či zdobení emaily. Časté byly křížky, duté otevírací medailonky nebo bohaté náhrdelníky s ověsky, zdobené perličkami, granáty nebo jinými drahými kameny. Oblíbené byly soupravy „demi parure“, tedy šperky určené ke společnému nošení – nejčastěji náušnice, brož a náhrdelník, a u opravdu vyladěných souprav pak ještě náramky a čelenka. Populární byly i pamětní prsteny a masivní náramky.

 

 

Oslovil styl biedermeier i vás?

Pokud je vám životní i umělecký styl biedermeieru blízký, můžete si u nás v obchodě vybrat z velkého množství překrásných biedermeierových starožitností. Když si pak posedíte s knihou ve svém oblíbeném křesle, zaposloucháte se do tikotu krbových sloupkových hodin a do tónů hudby Franze Schuberta a ve starožitné karafě nebo porcelánu budete mít svůj oblíbený nápoj, přenesete se do časů, kdy domácí poklid prostupoval celou duši.

Zajímavosti