Šperky, se kterými rozkvetete

Posted on: 20.07.2020

Léto, to je čas, kdy vyrážíme do přírody, abychom si užili slunečních paprsků i krásy rozkvetlých a zelenajících se stromů, parků i zahrad, kde to voní a hýří barvami. Není proto divu, že tuhle krásu si lidé chtěli uchovat po celý rok. Stavěli si zimní zahrady a obklopovali se malbami, porcelánem i šperky s florálními motivy. Pojďme se společně podívat zpátky do minulosti na to, jak květinové zdobení probíhalo.


Věčné květiny

Ve starém Egyptě byly velmi oblíbené především květinové límce. Z původně použitého přírodního listí a květů, které ale měly tu nevýhodu, že vadly a opadávaly, se postupně staly listy ze zlata a květy zdobené tyrkysy, karneoly či emaily. Nádherným příkladem je květinový límec ze sušených rostlin, papyrusů a fajánsových korálů nalezený v Tutanchamonově hrobce.

Zlaté včely

I v Řecku byly nalezeny překrásné šperky s motivy listů, květů nebo s vyobrazením zvířat či hmyzu, a to převážně z období minojské kultury. Pokud se v budoucnu vypravíte na Krétu, určitě doporučujeme navštívit Archeologické muzeum v Heraklionu, kde se můžete pokochat překrásným přívěskem Malijských včel.

Odznak bohatství a urozenosti

Velmi rozšířenou ozdobou byly ve starověku také diadémy. Nejčastěji je zdobily právě florální a antropomorfní motivy, třeba květy růží nebo zvonečků, větvičky s jemnými rostlinnými úponky nebo dubové lístky i plody. Proč právě duby? To proto, že byly ve starověkém Řecku spojovány s myšlenkou nesmrtelnosti. Celá ta nádhera byla zpracována nejčastěji ze zlata a zdobena smalty, karneoly nebo ametysty.

Drahokamy na scéně

Ani o mnoho století později obliba šperků s přírodními motivy nepohasla. V 17. století byly velmi oblíbené zlaté či stříbrné věnce zdobené perlami a drahokamy, především rubíny a smaragdy, a během renesance pak díky novým nalezištím výrazně vzrostla i obliba diamantů.





Květ dražší než drahokam

Co ale mělo v 16. a 17. století vyšší cenu než zlato nebo dokonce celé městské domy? Byly to tulipány. Ty si v 16. století turecký sultán Sulejman I. tak oblíbil, že je nechal vysázet po celém Istanbulu, a díky velvyslanci rakouského dvora se dostaly i do Evropy. Pro mnohé z vás může být překvapením, že první tulipány v Evropě rozkvetly roku 1554 právě v pražských královských zahradách.


Velká tulipánová loupež

Ve Vídni pak francouzsko-nizozemský botanik Carolus Clusius založil první holandskou tulipánovou školu, a právě tulipánům se pro jejich možné využití v medicíně naplno věnoval. Tulipány ale v té doby byly velice vzácné a jejich cibulky měly cenu zlata. Jak je tedy možné, že se rozšířily po celém Holandsku? Za to můžeme poděkovat lupičům, kteří Clusiovi ukradli sbírky tulipánů přímo ze zahrady.

Ani to ale jejich cenu neohrozilo – v té době stála jedna cibulka stejně jako městský dům v Amsterodamu. Situace už byla neudržitelná, a v roce 1637, po více než 80 letech, se tulipánový trh zhroutil.


Květy na plátně

Díky tehdejší „tulipánové bublině“ se ale můžeme i dnes kochat obrazy Rembrandta i dalších malířů Zlatého věku, především pak těmi, vyobrazující překrásné bílé tulipány s červeným žíháním. Malíři ale na plátna zvěčňovali i další květiny – především hyacinty, lilie, růže a slunečnice, ale i květy mnohem exotičtější.


Porcelán a užité umění

Kde nejčastěji najdeme florální motivy? Je to právě užité umění. Zdobí vázy, mísy, talíře, ale příbory, sklenice, džbány a poháry. Nejen ve zámeckých sbírkách a bohatých měšťanských sídlech, ale i v lidové tvorbě je příroda zakomponovaná velice silně. Proto především ve starých chalupách najdete malované porcelánové talíře nebo džbány, které dnes mohou mít vysokou hodnotu. Pokud takovou starou chalupu vlastníte, zkuste zapátrat, jestli neobjevíte nějaký pěkný poklad z půdy.


Třpytivý hmyz, jelení zuby i víno

Uplynula další staletí, a florální motivy držely a stále si drží svou oblibu. Nejinak tomu bylo v období secese. Významným prvkem architektury a umění se stal ornament, a to právě ten vycházející z přírody. Umělci všech odvětví se inspirovali květy, šlahouny, úponky, hrozny, listy, ale i vážkami, motýly, brouky i jiným třpytivým a barevným hmyzem. Ten byl jak svou velikostí, tak svou kouzelnou barevností dokonale předurčen ke zpodobnění v podobě šperkařské i jinak umělecké.


I dnes to stále kvete

Kvítky, lístky, úponky i jinými přírodními motivy se rádi zdobíme i dnes. Velké šperkařské značky vytvářejí celé kolekce s touto tematikou, vyberme například Tiffany Paper Flowes, Tiffany Save the Wild, Cartier Fauna and Flora, Panthére de Cartier, nebo z těch domácích ALO Blossoms, Animals, Essential, Flowers či Garden of dreams.
 
My přesto doporučujeme investovat spíše do starožitného šperku. Jeho hodnotu podtrhne nejen materiál, ze kterého byl vyroben, ale právě vysoká starožitná řemeslná hodnota. Vždyť dnes už jen málokdo dokáže vyrobit šperky ručně v takové dokonalosti, jako to dokázali staří mistři zlatníci, o starých brusech kamenů nemluvě.

Zajímavosti