Bohatě zdobený art deco prsten z bílého 18karátového zlata má v obdélné korunce vsazenou destičku matovaného horského křišťálu, do níž jsou ve zlatých obrubách fasovány 2 přírodní diamanty jednoduchého brusu. Další přírodní diamanty jednoduchého a routového brusu jsou zasazeny po obvodu korunky, celková váha všech 12 diamantů je 0,17 ct, barva G-I, čistota SI-I. Barevný kontrast je tvořen 14 přírodními smaragdy různých brusů o celkové váze 0,20 ct, které lemují křišťálovou destičku.

Dle stylu šperku jde pravděpodobně o práci ze Severní Ameriky 2. čtvrtiny 20. století. Velikost je 55,5 - rádi vám ji zdarma mírně upravíme.

K prstenu náleží osvědčení vydané Puncovním úřadem.

Zimní krajina s ikonickou siluetou hradu Trosky je mistrně zachycena technikou oleje na kartonu předním českým realistou Františkem Kavánem (1866–1941) ve 20. letech 20. století. Dílo o rozměrech 39,7 × 51,5 cm je autorsky signováno vlevo dole s věnováním, stylově rámováno a jeho pravost je doložena odborným posudkem historika umění PhDr. Mgr. Michaela Zachaře.

Jméno akademického malíře Františka Kavána je neodmyslitelně spjato s historií české krajinomalby a proslulou Mařákovou školou na pražské Akademii. Autor je oceňován pro svou schopnost hluboce procítit ráz české krajiny a přesvědčivým štětcovým rukopisem vystihnout její proměnlivou atmosféru, zejména v rodných Krkonoších, na Vysočině či v Českém ráji. Předložené dílo pochází z umělcova vyzrálého realisticko-impresionistického období, kdy pobýval v Libuni a podnikal výšlapy za malebnými motivy v okolí Jinolic či Ktové. Kaván zůstal po celý život věrný realistickému základu a jeho zimní krajiny s vytříbeným koloritem patří k vrcholům jeho tvorby, což z něj činí jednoho z nejvyhledávanějších autorů českého umění 19. a 20. století.

Podélná brož zhotovená z růžového 14karátového zlata. Do květinového vzoru jsou zasazeny přírodní diamanty o celkové váze 1,58 ct.

Jednotlivé váhy diamantů starého briliantového brusu jsou: 1× 0,30 ct, 2× 20 ct, 2× 0,16 ct, 8× 0,07 ct. Doplňují je diamantové routy v počtu 14 kusů. Všechny diamanty jsou zasazeny do stříbra, jsou barvy D-E-F-G a čistoty VS-SI.

Brož byla označena ve Vídni rakousko-uherským puncem "liška" používaným od roku 1872. Pojistkou byla doplněna v pozdější době.“

Krátké video brože zde.

Unikátní přívěsek - kříž zhotovený z 16karátového zlata (ryzost Au 690/1000) osazený přírodními ametysty o celkové váze 11,24 ct. Jednotlivé váhy ametystů jsou: 3× 2,10 ct, 1× 2,74 ct, 1× 1,61 ct, 1× 0,59 ct. Rámečky, do kterých jsou zasazeny kameny, zdobí reliéfní vzor s květinovým motivem. Tento šperk datujeme do období přibližně mezi lety 1820-1840.

Neznačeno. Ryzost kovu je potvrzena osvědčením Puncovního úřadu.

Krátké video šperku zde.

Prsten se solitérním přírodním diamantem starého briliantového brusu o váze 0,75 ct, barvě G a čistotě VVS. Vyroben z rakousko-uherského narůžovělého 14karátového zlata (580/1000), diamant je zasazen v lunetové osazně z bílého zlata. Puncováno ve Vídni před rokem 1922.

Velikost šperku je 59,5 s možností úpravy o několik velikostí zdarma. 

Kolier ze žlutého 14karátového zlata, zhotovený v secesním stylu ve 20. letech 20. století. Šperk je osazen syntetickými rubíny a přírodními čirými safíry (leukosafíry).

Původní krabička je součástí nabídky.

Československý art deco prsten z 30. let 20. století je vyroben z bílého 14karátového zlata a platiny, do které jsou zasazeny přírodní diamanty o celkové váze 0,71 ct. Centrální briliant vážící 0,25 ct je doplněn deseti brilianty po 0,04 ct a dvěma diamanty jednoduchého brusu po 0,03 ct.

Diamanty jsou barvy F-G a čistoty VVS-VS.

Prsten je značen dobovými puncy pro 14karátové zlato a platinu, ryzostní a již částečně nečitelnou mistrovskou značkou.

Šatlén, řetízek ke kapesním hodinkám, zhotovený ze žlutého a růžového 14karátového zlata v poslední třetině 19. století. Označen byl v Praze rakousko-uherským puncem "liška" používaným od roku 1872. Podobně zpracované šperky se střapci byly oblíbené kolem roku 1870 v celé Evropě. Na poslední fotografii lze vidět ukázku z katalogu výstavy, která se konala mezi lety 1994-1995, s názvem "šperky 19. století (od empíru k historismu) ze sbírek Moravské galerie v Brně", jehož autorkou je PhDr. Alena Křížová.

Původní karabinky jsou funkční, celý šperk je zachovalý ve výborném stavu bez poškození. 

Tříplášťové kapesní hodinky švýcarské značky Longines jsou vyrobené ze žlutého a částečně růžového (vnitřní prachový plášť) 18karátového zlata. Sériové číslo na strojku 2589037 odpovídá roku výroby 1903. Gilošovaný ciferník zlaté barvy je označen "A. Türler Zürich", známým curyšským prodejcem hodin činným od roku 1883. Značeno na několika místech švýcarskými puncy pro 18karátové zlato; tato ryzost je dále potvrzena osvědčením českého Puncovního úřadu.

Tento typ kapesních hodinek, nazývaný jako „mlynářky“, je charakteristický svrchním pláštěm částečně krytým sklíčkem, které umožňuje okamžité určení času i bez otevření pouzdra. Svrchní pláště jsou zajímavě zdobeny technikou matování. 

Hodinky jsou funkční, na hlavním sklíčku je patrné drobné poškození. Vzhledem ke stáří hodinek nemůžeme garantovat jejich přesnost a dlouhodobou funkčnost.

Dvouplášťové bicí kapesní hodinky, tzv. špindlovky, zhotovené z 18karátového zlata několika odstínů. Reliéfně vyvedená romantická scéna na zadním plášti hodinek je ze zlata o ryzosti 620/1000 (přibližně 14,5 karátové zlato). Vrchní prosklený plášť chránící ciferník rámují přírodní diamanty routového brusu zasazené ve stříbrném lůžku.

Hodinky tohoto typu se vyráběly zejména v 2. polovině 18. století. Značeno na strojku hodinářem "Lenoir" a místem vzniku "Paris". Funkční a ve výborném stavu, bez poškození. Přiložen klíček z obecného kovu pro manuální nátah. K hodinkám náleží osvědčení Puncovního úřadu dokládající ryzost zlata.

Vzhledem ke stáří hodinek nemůžeme garantovat jejich přesnost a dlouhodobou funkčnost.

Krátké video k hodinkám zde.