Masivní stříbrná mince z období Württemberského království (dnešní Německo) ražena roku 1876 ve Stuttgartu (F). Na líci je portrét württemberského krále Karla I. a na rubu koruna nad císařským orlem. Emise 896.725 kusů.

Stav dle fotografie.

Velký mohérový medvěd Steiff se zachovalostí zcela mimořádnou i v kontextu mezinárodního trhu byl vyroben nejslavnější německou hračkářskou firmou před rokem 1933, pravděpodobně v meziválečném období. Pod knoflíkem jsou patrné pozůstatky bílé cedulky, která se používala do roku 1926. Steiff však běžně využíval skladových zásob, dobu produkce tak nelze vymezit s naprostou jistotou. Tento model se prodával mezi lety 1908 a 1933 ve 14 velikostech, z nichž tato, 43 cm sedící a 60 cm stojící, je tou největší. 

Medvěd z mohéru barvy "karamel" (pozdější termín značky pro tento šedohnědý odstín) plněný dřevitou vlnou (excelsior) je v naprosto výjimečně zachovalém stavu. Hračka má vše kompletní a původní: mohér v takřka stoprocentní kondici a bez holých míst, knoflík v uchu, tzv. "podtržené ff", kompletní vyšití nosu a všech čtyř "drápů" na všech končetinách, původní šev na břiše, zespodu malované skleněné oči a filcové tlapky, z nichž pouze ta na pravé ruce má drobné poškození, které je však u hraček tohoto typu považované za normální a neopravuje se. Výplň v horních končetinách je mírně směstnaná, ale není zcela "zlomená" - což je u takto velkých medvědů rovněž výjimečné. Na hraně nártu a tlapy medvěda je asi 1 cm trhlina, kterou můžeme nechat profesionálně opravit. Bručítko medvěda je již dávno němé.

Medvěd byl ručně vyčištěn od prachu, jiné intervence díky skvělému stavu nebyly třeba.

Bronzová plastika s názvem „Večer II“ od českého akademického sochaře Břetislava Bendy byla původně komorní předlohou pro plastiku v životní velikosti, která byla realizovaná ve dvou odlitcích - jedna se stala dominantou vstupní haly hotelu Imperial v Karlových Varech a druhá je umístěna v interiéru Ministerstva školství v Praze, v Karmelitské ulici. K předmětu je vystaven certifikát pravosti (viz fotografie).

Břetislav Benda (1897–1983) absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze a byl žákem zakladatelů moderního českého sochařství J. V. Myslbeka a Jana Štursy. Za svého života vytvořil rozsáhlé dílo – mnoho komorních plastik a více než sto soch v životní a nadživotní velikosti, umístěných v ČR i v zahraničí. Bendovo dílo lze považovat za dovršení uměleckého odkazu Jana Štursy.

Hlavním tématem, kterému se sochař Benda věnoval, byly postavy žen, zejména akty; sám byl nazýván sochařem ženského těla. To dokládá slovy: „Neznám motiv krásnější než žena ve všech svých obměnách; pro sochaře je nevyčerpatelným námětem. Svými plastikami chci vyjádřit nekonečnou krásu lidského těla, ale i další lidské pocity.“

"Přemýšlející" je jednou ze zcela výjimečných plastik od českého akademického sochaře Břetislava Bendy z období dvacátých let minulého století. Prof. Jiří Kotalík v monografii Břetislav Benda z roku 1982 o ní uvádí, že patří k nejvýznamnějším tvůrčím ziskům českého sochařství z daného období. Plastika byla poprvé vystavena na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v roce 1925 v Paříži, kde bylo Bendovo sochařské umění vysoce oceněno. K předmětu je vystaven certifikát pravosti (viz fotografie).

Akademický sochař Břetislav Benda (1897–1983) absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze a byl žákem zakladatelů moderního českého sochařství J. V. Myslbeka a Jana Štursy. Za svého života vytvořil rozsáhlé dílo – mnoho komorních plastik a více než sto soch v životní a nadživotní velikosti, umístěných v ČR i v zahraničí. Bendovo dílo lze považovat za dovršení uměleckého odkazu Jana Štursy.

Hlavním tématem, kterému se sochař Benda věnoval, byly postavy žen, zejména akty; sám byl nazýván sochařem ženského těla. To dokládá slovy: „Neznám motiv krásnější než žena ve všech svých obměnách; pro sochaře je nevyčerpatelným námětem. Svými plastikami chci vyjádřit nekonečnou krásu lidského těla, ale i další lidské pocity.“

Plastika "Letec" od českého akademického sochaře Břetislava Bendy byla udělena jako Cena prezidenta Československé republiky vítězi Mezinárodního leteckého sletu v Plzni v roce 1931. Předlohou této plastiky je Bendova socha v životní velikosti z roku 1925, umístěná na budově Ministerstva obrany ČR v Praze 6. K předmětu je vystaven certifikát pravosti (viz fotografie).

Břetislav Benda (1897–1983) absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze a byl žákem zakladatelů moderního českého sochařství J. V. Myslbeka a Jana Štursy. Za svého života vytvořil rozsáhlé dílo – mnoho komorních plastik a více než sto soch v životní a nadživotní velikosti, umístěných v ČR i v zahraničí. Bendovo dílo lze považovat za dovršení uměleckého odkazu Jana Štursy.

Hlavním tématem, kterému se sochař Benda věnoval, byly postavy žen, zejména akty. Byl nazýván "sochařem ženského těla" a skutečně dokázal ve svých sochách evokovat prostou krásu, intimní náladu, pocit štěstí i další emoce, které v sobě nesou uměleckou i lidskou hodnotu.

Specifickou část tvorby sochaře Břetislava Bendy tvoří návrhy a realizace sportovních trofejí. Mladá republika se i díky sokolské tradici intenzivně zaměřovala na rozvoj tělovýchovy a sportu formou soutěží. Nejvyšším oceněním všech sportovních disciplín bývaly ceny prezidenta republiky. Sochař Benda se stal tvůrcem řady z nich. Svoji roli sehrála i skutečnost, že byl nejenom uznávaným umělcem a osobně se znal i s prezidentem T. G. Masarykem, ale že též sám sportoval, výborně lyžoval a cvičil v Sokole. 

Plastika "Vstupující do vody" od českého akademického sochaře Břetislava Bendy byla v období přelomu dvacátých a třicátých let minulého století realizována v bronzu i kameni, např. v nadživotní velikosti v Náchodě. Kromě článků je uvedena i v monografii Břetislav Benda sepsané profesorem Kotalíkem a vydané v roce 1982, a v publikaci Břetislav Benda, sochař republiky, vydané v roce 2025. K předmětu je vystaven certifikát pravosti (viz fotografie).

Břetislav Benda (1897–1983) absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze a byl žákem zakladatelů moderního českého sochařství J. V. Myslbeka a Jana Štursy. Za svého života vytvořil rozsáhlé dílo – mnoho komorních plastik a více než sto soch v životní a nadživotní velikosti, umístěných v ČR i v zahraničí. Bendovo dílo lze považovat za dovršení uměleckého odkazu Jana Štursy.

Hlavním tématem, kterému se sochař Benda věnoval, byly postavy žen, zejména akty; sám byl nazýván sochařem ženského těla. To dokládá slovy: „Neznám motiv krásnější než žena ve všech svých obměnách; pro sochaře je nevyčerpatelným námětem. Svými plastikami chci vyjádřit nekonečnou krásu lidského těla, ale i další lidské pocity.“

Bronzová plastika s názvem „Toaleta III“ od českého akademického sochaře Břetislava Bendy patří k mimořádným dílům z 20. let 20. století. Vyniká jak mistrovskou úrovní uměleckého provedení, tak výraznou originalitou. Plastika byla opakovaně vystavována. Poprvé byla představena na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži roku 1925, kde se setkala s příznivým ohlasem místního tisku. K předmětu je vystaven certifikát pravosti (viz fotografie).

Břetislav Benda (1897–1983) absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze a byl žákem zakladatelů moderního českého sochařství J. V. Myslbeka a Jana Štursy. Za svého života vytvořil rozsáhlé dílo – mnoho komorních plastik a více než sto soch v životní a nadživotní velikosti, umístěných v ČR i v zahraničí. Bendovo dílo lze považovat za dovršení uměleckého odkazu Jana Štursy.

Hlavním tématem, kterému se sochař Benda věnoval, byly postavy žen, zejména akty; sám byl nazýván sochařem ženského těla. To dokládá slovy: „Neznám motiv krásnější než žena ve všech svých obměnách; pro sochaře je nevyčerpatelným námětem. Svými plastikami chci vyjádřit nekonečnou krásu lidského těla, ale i další lidské pocity.“

Kulatá pudřenka se zrcátkem, zhotovena z gilošovaného a gravírovaného stříbra (ryzost Ag 900/1000). Označena československým puncem používaným ve 40. letech 20. století.

Bicí hodiny s podstavcem a stolkem, pravděpodobně francouzského původu, pocházejí z 2. poloviny 19. století. Vyrobeny v barokním stylu podle André-Charlese Boulla (1642–1732), který se proslavil výrobou nábytku s želvovinovou marketerií pro krále Ludvíka XIV.

Hodiny jsou bohatě zdobeny prvky ze zlacené mosazi v kombinaci s červenou želvovinou. Nad prosklenou hodinovou schránkou, v níž je uložený stroj s půlovým bitím, je umístěn zlacený ciferník. Na něm jsou vyvedeny reliéfní bílé smaltové medailony s ručně psanými tmavě modrými číslicemi. Vrchol hodin zdobí dekorace v podobě vázy plné květin.

Nízký podstavec je ze stejného materiálu jako hodiny, na rozdíl od stolku, který je dřevěný s mosaznou marketerií a barevným lakem imitujícím želvovinu. Stolek má jednu zásuvku. Na jeho noze a rozích desky je patrné mírné poškození dřeva způsobené běžným používáním. Mosaz je místy uvolněná (viz fotografie).

Celkový stav odpovídá stáří obou předmětů. Hodiny jsou funkční, zkontrolované hodinářem. Mechanické natahování pomocí přiloženého klíče.

Krátké video bicích hodin zde.

Vzhledem ke stáří hodin nemůžeme garantovat jejich přesnost a dlouhodobou funkčnost.

Rámeček původně sloužící k vystavení portrétních miniatur. Zhotovený je ze dřeva a zlacené mosazi.

Rozměry celého rámečku jsou 17,8 × 15,2 cm.

Rozměry pro vložení fotografie/portrétu činí 5,9 × 4,4 cm (vnitřní zasklený rámeček).

Na přední dřevěné straně se nachází pár škrábanců.