Rámeček původně sloužící k vystavení portrétních miniatur. Zhotovený je ze dřeva a zlacené mosazi.

Rozměry celého rámečku jsou 17,8 × 15,2 cm.

Rozměry pro vložení fotografie/portrétu činí 5,9 × 4,4 cm (vnitřní zasklený rámeček).

Na přední dřevěné straně se nachází pár škrábanců.

Malý štípač na doutníky zhotovený z pozlaceného obecného kovu. Značeno "TD MAR.28.1916". Možno zavěsit na řetízek.

Jezdecký bičík o celkové délce 62 cm pochází z první čtvrtiny 20. století. Materiálem je dřevo, kůže a stříbro (ryzost Ag 900/1000). 

Nese známky používání, kožený řemínek je na jedné straně utržený. 

Opuncováno ve Vídni rakousko-uherským puncem používaným na území Rakouska do roku 1922 a mistrovskou značkou "JT". Na rukojeti se nachází také gravírovaný monogram "JJ" a datum "2.7.1936".

Jezdecký bičík o celkové délce 75 cm pochází z první čtvrtiny 20. století. Materiálem je dřevo, kůže a stříbro (ryzost Ag 800/1000). 

Velmi dobrý stav.

Značeno německými puncy. Dále opuncováno v Praze rakousko-uherským puncem pro cizí zboží mezi lety 1902-1921. 

Malé ruční železné váhy s mosaznými talířky, pravděpodobně vyrobené ve druhé polovině 18. století. Uvnitř původní dřevěné etuje se nacházejí dva ručně psané štítky s popisem v němčině. Johann Los zde informuje uživatele, že se jedná o malou váhu bez závaží, určenou k vážení jednoho dukátu podle lotové stupnice, a to až do hmotnosti 64 lotů. Druhý text pak uvádí, že když se závaží přidá, je možné vážit "Dopolonen".

Jeden mosazný talířek je označen postavou rytíře (viz fotografie).

Korbel hruškovitého tvaru je vyrobený z modrobílé fajánse s motivy chinoiserie. Víčko a hrany předmětu jsou tvořeny z cínu, který je značen rytou datací "1748" a monogramem "CS". Podobné korbely pocházejí z delftské či frankfurtské produkce.

Nádoba je vzhledem ke svému stáří na několika místech (víčko, dno) opravovaná a nese známky užívání - jako jsou škrábance, prasklinky a oťuky.

Chinoiserie je umělecký styl, který napodobuje nebo je inspirován čínským (a obecně východoasijským) uměním a kulturou, ale vznikl v Evropě, hlavně v 17.–18. století.

Ikona uložená v zasklené kazetě ze dřeva s možností zavěšení. Kazeta drží zavřená, avšak uzamykací mechanismus v podobě zacvakávací klapky je uvolněný, není funkční. Samotná ikona pochází z 19. století, kazeta je novější.

Luxusní lorňon vyrobený z platiny (o ryzosti 950/1000) v 1. čtvrtině 20. století. Prořezávaná rukojeť je kromě techniky millegrain (doslova tisíc zrnek) posetá přírodními diamanty o celkové váze 2,01 ct. Z boku jeho bohatou výzdobu dotváří ornamentální reliéf.

Jedná se o diamanty briliantového brusu o váze 2× 0,06 ct, 8× 0,03 ct, 56 diamantů jednoduchého brusu o celkové váze 1,05 ct a 82 diamantů routového brusu celkem 0,60 ct.

Větší (29 cm) mosazná nádoba s víkem na zázvor. Téměř celý povrch je pokryt přihrádkovým smaltem (technika cloisonné) - s motivem pivoněk. Vnitřní stěny pokrývá světle modrý smalt. Jedná se o jednu z tradičních technik používaných v Číně již více než 600 let. 

K dóze navíc ještě patří dřevěný stojánek.

Dřevěná truhlička na nožkách pochází z první poloviny 19. století, vyklápěcí víko zdobí intarzie. Mohla sloužit jako skříňka na dopisy a psací soupravu či na ukládání různých drobností.

Intarzie - jedná se o techniku sestávající z lepení dýh (tenkých pásků dřeva) různých barev a struktur. Tenké dýhové proužky se vyřezávají do ozdobných tvarů (geometrických obrazců, rostlinných či jiných motivů) a skládají se do různých vzorů, ornamentů, iluzivních architektur či figurálních scén.

Předmět je vzhledem ke svému stáří v dobrém stavu. Zámek je plně funkční, panty taktéž, nicméně skříňka nese drobné známky opotřebení.