Masivní stříbrná mince z období Württemberského království (dnešní Německo) ražena roku 1876 ve Stuttgartu (F). Na líci je portrét württemberského krále Karla I. a na rubu koruna nad císařským orlem. Emise 896.725 kusů.

Stav dle fotografie.

Mohutný stříbrný dvouzlatník (dvougulden) z období Rakousko-Uherska ražený roku 1879 k příležitosti stříbrné svatby (25 let) Františka Josefa a Alžběty Bavorské. Na líci jsou vyobrazeny portréty císaře Františka Josefa I. a jeho manželky, císařovny Alžběty Bavorské (Sisi) a na rubu je vyobrazena žena v rouchu, sedící na trůnu. Omezená emise 275.000 kusů z ní dělá zajímavou a krásnou sběratelskou minci.

Stav dle fotografie. Mince byla pravděpodobně dříve opatřena očkem, dnes jsou patrné jen slabé stopy na hraně.

Masivní stříbrná 5 koruna z období Rakousko-Uherska ražená ve vídeňské mincovně roku 1900. Na líci je vyobrazen císař František Josef I. (autorem designu je Josef Reisner) a na rubu rakousko-uherská orlice (autorem designu je Carl Gerl). 

Stav dle fotografie.

Masivní stříbrná 5 koruna z období Rakousko-Uherska ražená ve vídeňské mincovně roku 1900. Na líci je vyobrazen císař František Josef I. (autorem designu je Josef Reisner) a na rubu rakousko-uherská orlice (autorem designu je Carl Gerl). 

Stav dle fotografie.

Svatováclavský 2 dukát z roku 1931 patří mezi nejvzácnější československé zlaté mince, neboť bylo vyraženo pouhých 2995 kusů. Tyto dukáty se razily ze zlata o ryzosti 986/1000 v letech 1923 až 1939 v Mincovně Kremnica, která patří k nejstarším nepřetržitě fungujícím mincovnám na světě (od roku 1328). Na jejich designu se podíleli významní umělci - sochař Jaroslav Benda a profesor Otakar Španiel. Na aversu se nachází ikonická postava svatého Václava s mečem a štítem, zatímco revers zdobí dvouocasý lev, symbol české státnosti. Ročník 1931 je mezi sběrateli zvláště ceněný nejen kvůli omezenému nákladu, ale i pro svůj historický kontext – období První republiky, kdy se Československo snažilo upevnit svou identitu a ekonomickou sílu i skrze numismatické skvosty. Svatováclavské dukáty patří k nejpopulárnějším sběratelským mincím na našem území. Jejich numismatická (sběratelská) hodnota je vyšší než hodnota zlatého kovu obsaženého v minci.

Stav 2/2

Svatováclavský 2 dukát z roku 1934 patří mezi nejvzácnější československé zlaté mince, neboť bylo vyraženo pouhých 2403 kusů. Tyto dukáty se razily ze zlata o ryzosti 986/1000 v letech 1923 až 1939 v Mincovně Kremnica, která patří k nejstarším nepřetržitě fungujícím mincovnám na světě (od roku 1328). Na jejich designu se podíleli významní umělci - sochař Jaroslav Benda a profesor Otakar Španiel. Na aversu se nachází ikonická postava svatého Václava s mečem a štítem, zatímco revers zdobí dvouocasý lev, symbol české státnosti. Ročník 1934 je mezi sběrateli zvláště ceněný nejen kvůli omezenému nákladu, ale i pro svůj historický kontext – období První republiky, kdy se Československo snažilo upevnit svou identitu a ekonomickou sílu i skrze numismatické skvosty. Svatováclavské dukáty patří k nejpopulárnějším sběratelským mincím na našem území. Jejich numismatická (sběratelská) hodnota je vyšší než hodnota zlatého kovu obsaženého v minci.

Stav 1/1

Zlatá mince vyobrazuje britského krále Jiřího III. Materiálem je zlato o ryzosti Au 917/1000. Na její lícové straně se nachází opis: "GEORGIVS.III DEI.GRATIA". Na rubové straně je vyobrazen korunovaný erb, s rokem ražby 1775 a opisem: "M. B. F. ET. H. REX. F. D. B. ET. L. D. S. R. I. A. T. ET. E.".

Stříbrná mince - dvougulden, též označovaný jako dvouzlatník, vyražený v roce 1854 k příležitosti svatby rakouského císaře Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské (Sisi).