Velkoformátový obraz s letní náladou zachycuje prosluněnou lesní cestu a výhled do krajiny. Malba je provedena technikou oleje na plátně a v pravém dolním rohu signována „J. Steinský“ (Josef Steinský nar. roku 1903). Rámováno.

Olejomalba na plátně z let 1910–1915 zachycuje ženskou figuru sedící zády k divákovi u vodní hladiny, zasazenou do prostředí bujné vegetace. Kompozice je vystavěna pomocí barevných ploch a uvolněného rukopisu, typického pro postimpresionismus počátku 20. století. Pastózní způsob nanášení barvy s patrnou strukturou štětcových tahů zdůrazňuje světelnou atmosféru namísto detailní kresby. Barevnost je založena na harmonii zelených, okrových a tlumených fialových tónů.

Obraz je zarámován, nenese signaturu autora.

Jan Autengruber (1887–1920) patří k nejvýraznějším talentům českého malířství počátku 20. století. Rodák z Pacova studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole a následně na prestižní Akademii v Mnichově. Jeho umělecký projev formoval především dlouhodobý studijní pobyt v Itálii, díky němuž dosáhl mimořádné technické virtuozity. Autengruberova tvorba se vyznačuje širokým záběrem – od psychologicky hlubokých portrétů a figurálních kompozic (zejména aktů) až po dynamickou krajinomalbu. Přestože jeho slibně se rozvíjející kariéru předčasně ukončila španělská chřipka, na kterou v roce 1920 zemřel, zanechal po sobě dílo vysoké umělecké hodnoty, které je dnes zastoupeno v nejvýznamnějších institucích, včetně Národní galerie v Praze. Investice do jeho děl představuje sběratelsky i historicky cennou volbu.

Velkoformátový obraz zachycuje krajinu s venkovským stavením a rozkvetlými jabloněmi. Malba je provedena technikou oleje na plátně a v pravém dolním rohu je signována „A. Licht“ (Alfréd Licht). Dílo je osazeno v původním rámu.

Kresba Studie bezlistého stromu od Antonína Mánesa je provedena tužkou na ručním papíře. Dílo je rámované a na zadní straně opatřeno lístkem a cedulkou dokládajícími jeho někdejší zařazení ve Waldesově sbírce (Waldesově obrazárně). 

Antonín Mánes (1784–1843) byl významný český malíř a kreslíř, představitel klasicismu a člen slavné umělecké rodiny Mánesů. Proslul především krajinomalbou, kresbami a pedagogickou činností; jeho tvorba se vyznačuje citlivým pozorováním přírody, precizní kresbou a klidnou, vyváženou kompozicí.

Waldesova sbírka vznikala především v období cca 1910–1938. Jejím zakladatelem byl průmyslník a mecenáš Jindřich Waldes (1876–1941), který systematicky shromažďoval významná díla českého výtvarného umění 19. a počátku 20. století. Sbírka byla za první republiky považována za jednu z nejvýznamnějších soukromých obrazáren v Československu.

Studie – perokresba lesa při Černém jezeře na Šumavě, zaznamenaná roku 1887 na dvojlistu ze skicáře českého krajináře a naturalisty Leopolda Stephana (1826–1890). Jde o bezprostřední terénní záznam šumavské přírody se zachycením napadaných kmenů, kořenů, skal a křovin, v duchu soudobého studia přírody in situ, jak jej v té době prosazovala Mařákova škola. Dílo je signováno vpravo dole a ze zadní strany označeno štítkem. Rámováno. 

Leopold Stephan (1826–1890) patřil k významným českým krajinářům 19. století. Vzdělání získal na pražské Akademii a v Düsseldorfu, ve své tvorbě se věnoval romantickým a pitoreskním krajinám Alp i českých zemí, přičemž Šumava patřila k jeho opakovaným námětům. Kresby a skici z přírody tvořily nedílnou součást jeho tvůrčí práce.

Ikona malovaná temperou na dřevěné desce na přelomu 19. a 20. století v Rusku. Jsou zde vyobrazeni čtyři svatí: (zleva stojí) sv. Paraskeva, sv. Jan, Sv. Irina a sv. Panteleimon. Nad nimi je na "otevřeném nebi" s Kristus Pantokrator na oblacích. Pozadí a rám obrazu jsou bohatě ornamentálně zdobeny.

K předmětu náleží prodejní a vývozní osvědčení vydané Národním památkovým ústavem. Vzhledem ke svému stáří jsou na malbě patrná drobná poškození (viz fotografie).

Ikona zobrazuje frontální tvář Krista na zřasené roušce. Tvář je byzantského typu, s dlouhými vlnitými vlasy rozčesanými uprostřed, krátkým řídkým vousem a rozdvojenou bradkou. Jedná se o temperovou malbu na dřevěné desce. Částečně poškozeno (viz fotografie).

K předmětu z 19. století náleží prodejní a vývozní osvědčení vydané Národním památkovým ústavem.

Mandylion nebo také obraz z Edessy je svatá relikvie, uctívaná jako obraz rukama nestvořený (neboli acheiropoieton). Sestává z plátna, na kterém je údajný otisk tváře Ježíše Krista.

Ikona původem z Ruska z konce 19. století, která vyobrazuje vybrané svaté - konkrétně sv. Alexandru, sv. Michaela, sv. Alexeje a sv. Vasilije. Na otevřeném nebi se vznáší na obláčku Kristus jako Pantokrator. Celá ikona vyjma inkarnátů je zakryta tepaným plechem (okladem) z obecného kovu.

K předmětu je připojeno prodejní a vývozní osvědčení vydané Národním památkovým ústavem.

Plenérová malba zpracovaná technikou oleje na kartonu (71 × 61 cm) od českého malíře Gustava Macouna. Moderně zachycuje krajinu s jezerem ubíhající od diváka směrem ke kopcovitému horizontu. Je modelována tlumenou barevností a suverénními širokými tahy štětce. Se stejnou dávkou expresivity malíř ztvárnil nebe, které v tomto díle hraje důležitou roli a dotváří náladu celého uměleckého díla.

Signováno v levém dolním rohu. Rámováno a zaskleno.

Gustav Macoun (1889-1934) byl český malíř, impresionista. Učil se u Antonína Slavíčka a Aloise Kalvody a studoval na pražské Akademii. Jeho hlavním působištěm byl Český ráj, Kameničky a Českomoravská vrchovina. Maloval zejména podzimní a zimní melancholické krajiny, stromy a kombinace ploch se hrou oblaků.

Větší květinové zátiší (38,5 × 58,5 cm) od českého malíře Františka Jiroudka zobrazuje harmonicky pojatou kompozici plnou barev a vůní květů. Signováno a dedikováno "Jiroudek", "Christě","1979".

Rozměry obrazy s rámem jsou 53,0 × 73,5 cm.

František Jiroudek (1914 -1991) byl český malíř, grafik, scénický výtvarník a pedagog. Studoval na Umělecko-průmyslové škole, poté na Vysoké škole technické v Praze a nakonec na Akademii výtvarného umění u W. Nowaka. Do roku 1961 působil jako profesor, od 1970 jako rektor Akademie výtvarných umění v Praze.