Visací náušnice zhotovené v kombinaci růžového a žlutého 14karátového zlata v poslední třetině 19. století. Jsou zdobeny gravírováním, přírodními říčními perličkami a černým smaltem. U zapínání označeny rakousko-uherským puncem používaným po roce 1872. Náušnice jsou vzhledem ke svému stáří zachovalé ve velmi dobrém stavu zcela bez promáčlin, pouze černý smalt místy chybí.

Náušnice vyrobené v druhorokokovém stylu ve třetí čtvrtině 19. století. Z dutého zlata o ryzosti 14 karátů klenotník vytvořil naturalisticky ztvárněné lístky rostlin, doplněné přírodním mořským korálem. K náušnicím jsou připevněny pohyblivé ověsky v podobě dutých kuliček. Zapínání je vpředu na brizuru.

Značeno rakousko-uherským puncem užívaným od roku 1872, avšak šperk byl pravděpodobně vyroben dříve.

Druhé rokoko vystřídalo období biedermeieru, které doznívalo až do konce 40. let 19. století. Tento uměleckohistorický směr, jenž ovládl druhou třetinu 19. století, se vracel k aristokratické módě o sto let starší a zároveň rozvíjel romantická a sentimentální témata. V některých zemích je druhé rokoko označováno jako naturalismus, neboť čerpalo z přírody a usilovalo o věrné zachycení oblíbených rostlin a květin.

Květomluva (symbolika květin) našla v době romantismu živnou půdu v měšťanském prostředí, kde přetrvala až do počátku 20. století. Ve špercích se objevovaly splétané sukovité větve, listy a plody vinné révy i různé květiny, zejména maceška, svlačec, zvonek, šípková růže, květy ostružin a také ovesné a pšeničné klasy.

Náušnice vyrobené ve 40. letech 20. století v Československu ze žlutého 14karátového zlata. V centru šperku jsou vsazeny světle modré syntetické spinely, kolem kterých je široký rámeček tvořený z volut květin. Zapínání na klasický dámský patent. 

Značeno československým puncem "lvíček" a již méně čitelně výrobcem a ryzostním číslem.

Syntetické kameny jsou identické chemické sloučeniny jako přírodní kameny, ale vznikají umělou cestou. Tyto kameny mají oproti přírodním kamenům stejné nebo dokonalejší vlastnosti, neobsahují různé nedostatky, prasklinky, inkluze apod.

Elegantní náušnice osazené blankytně modrými syntetickými spinely, které jsou zajímavě vybroušené do tvaru krystalů. Zasazeno do narůžovělého 14karátového zlata. Značeno československým puncem "lvíček", mistrovskou značkou "BS" a ryzostním číslem "585".

Syntetické kameny jsou identické chemické sloučeniny jako přírodní kameny, ale vznikají umělou cestou. Tyto kameny mají oproti přírodním kamenům stejné nebo dokonalejší vlastnosti, neobsahují různé nedostatky, prasklinky, inkluze apod.

Plastické náušnice ze žlutého 14karátového dutého zlata mají zasazené po dvou přírodních ametystech kabošonového brusu. Různých odstínů (v každé náušnici jsou kameny jiné barvy) zlatník docílil podložením kabošonů barevnou fólií. Zapínání vpředu na brizuru.

Šperk datujeme do 3. čtvrtiny 19. století. Neznačeno, ryzost kovu dokládá osvědčení z Puncovního úřadu. Jedna náušnice má na jednom místě mírnou promáčklinu.

Podkládání kamenů kovovými fóliemi bylo běžnou praxí nejenom u českých granátů, ale taky u jiných přírodních kamenů a skel.

Náušnice ze žlutého 14karátového zlata z produkce Granátu Turnov jsou posázené směsí přírodních granátů.

Jsou značeny československým puncem "čejka" a značkou "G".

Půlkruhové náušnice ze žlutého 18karátového zlata s přírodními granáty – almandiny jsou opatřeny současným českým puncem a ryzostním číslem. Zapínání na puzety.

Výrazné visací náušnice s motivem kruhu, do kterého je zavěšen přírodní jantar. Vyrobeno v 2. polovině 20. století z růžového 14karátového zlata. Zapínání je na uzavíratelný háček.

Náušnice ze žlutého a růžového 14karátového zlata ve tvaru větších uzlíků (průměr 1,1 cm) mají zapínání na šroubovací balónky. Růžové zlato je zcela hladké, žluté je celoplošně zdobeno dekorem.

Náušnice pro malé děti z bílého 14karátového zlata s motivem srdíčka, do kterého je fasován syntetický rubín. Zapínání vpředu.